ZOBRAZOVACÍ METODY/NEUROSONOLOGIE
Anatomické poznámky
 
 
  • k extrakraniálním mozkovým tepnám patří:
    • tr. brachiocephalicus
    • proximální úseky a. subclavia po odstup a. vertebralis
    • a. carotis communis
    • a. carotis interna a externa
    • a. vertebralis od odstupu z a. subclavia až po bázi lebeční
A.carotis communis 6-7 mm
A.carotis interna 4-5.2 mm
A.vertebralis 3-4 mm
A.ophtalmica 1 mm
 
Přední cirkulace
  • a.carotis communis (ACC)  vpravo odstupuje z tr.brachiocephalicus, levá ACC přímo z oblouku  
  • ACC se nejčastěji v úrovni C4 (může ale být v rozsahu C3-C6) větví na:  
    • a.carotis interna (ACI)
    • a.carotis externa (ACE)
  • v oblasti bifurkace se ACI rozšiřuje (bulbus)
  • ACI (šíře 4-5.2 mm) většinou leží dorsolaterálně od ACE a vstupuje do lebky cestou canalis caroticus, který se nachází anteromediálně od foramen jugulare
  • ACE má většinou 8 větví
    • ventrální
      • a.thyreoidea superior
      • a.lingualis
      • a.facialis
    • dorsální
      • a. occipitalis
      • a.auricularis posterior
    • mediální větev
      • a.pharyngea ascendens
    • konečné větve
      • a.maxillaris
      • a.temp. superficialis
  • větve ACE usnadní odlišení ACi od ACE
Zadní cirkulace
  • a.subclavia odstupuje vpravo z tr.brachiocephalicus, vlevo z aorty, toky jsou trifazické, rezistenční   
  • a.vertebralis (AV) odstupuje z a.subclavia (a.scl)  
    • v 5% odstupuje AV vlevo přímo z ao oblouku
  • častá je dominance AV vlevo s pravostrannou hypoplazií (→  viz zde)   
  • extrakraniální úseky
    • V0 - odstup  
    • V1 - úsek před vstupem do foramen transversus (nejčastěji C6) 
    • V2 - intraforaminální úsek   
    • V3 - atlasová klička 
 

Přední cirkulace
   A. carotis interna (ACI)
  • do dutiny lební vstupuje ACI prostřednictvím canalis caroticus
  • v os petrosum probíhá tepna mediálně, nad foramen lacerum je průběh tepny vertikálně vzhůru   (sfenoidální část - C5)
  • v dalším průběhu se stáčí frontálně (kavernózní část - C4)
  • pod processus clinoideus anterior se stáčí dorsálně část (C3)
  • pod zrakovým nervem jde do subarachnoidálního prostoru (C2)
  • terminální úsek (C1) probíhá posterolaterálně a dělí se na dvě tepny - a. cerebri anterior (ACA) a a. cerebri media (ACM)
  • v canalis caroticus vy­dává drobné aa.caroticotympanicae, vstupující do dutiny bubínkové
  • po výstupu z canalis caroticus prostupuje kmen a.carotis interna přes sinus caver­nosus (SC)
    • vydává několik drobných větví, které zásobují hypofýzu (aa.hypophysiales), ganglion n.trigemini a okolní části pleny mozkové (r.meningeus)
  • v úseku C2-3 odstupuje a.ophthalmica, která vniká do orbity spolu s n.opticus přes canalis opticus
  • distálně v úseku C1-2 odstu­puje ACoP a nad ní a.chorioidea anterior
    • a.chor. ant může odstupovat i z ACM
  • nakonec se ACI dělí na terminální větve ACA a ACM
   A. cerebri media (ACM)
  • od odstupu z ACI probíhá ACM (úsek M1) podél zadního okraje ala minor ossis sphenoidalis, kříží substantia perforata anterior a vstupuje do fossa cerebri lateralis a na její spodi­ně se vějiřovitě rozpadá na své konečné větve (úsek M2)
    • k substantia perforata anterior vydává aa.centrales anteriores, které zásobují přední část thalamu, capsula in­terna a basálních ganglií (aa.thalamostriatae)
    • před vstupem do fossa cerebri lateralis se a. cerebri media spojuje s a.communicans posterior z a.cerebri posterior
  • koneč­né větve - M2 úseky  (rr.corticales) zásobují jednak kůru insuly (rr.insulares), jednak vystupují z fossa cerebri lateralis na konvexní plochu hemisféry a zásobují přilehlé části čelního laloku (rr.frontales), temenního laloku (rr.parietales) a spánkového lalo­ku (rr.temporales)
  • větve M2-úseků ACM se označují jako úseky M3
    A. cerebri anterior (ACA)
  • A1 úsek vstupuje mezi n.opticus a spodinu mozkovou a klade se do fissura longitudinalis cerebri
  • před vstupem do této štěrbiny vydává drobné aa.centrales anteriores, které vnikají do otvorů v substantia perforata anterior a zásobují přední část thalamu a hypothalamu
  • další větví je a.communicans anterior, která se spojuje se stejnojmennou tepnou druhé strany
  • Heubnerova  arterie odstupuje v přechodu A1/A2 a zásobuje caput nuclei caudati, přední porci ncl. lentiformis a přední raméno capsula interna  
    • patří do skupiny mediálních lentikulostriatálních tepen
    • k její okluzi může dojít při clippingu aneu na AcoA
  • A2 úsek za odstupem ACoA pokračuje  po mediální ploše frontálního laloku a dostává se pod rostrum corporis callosi, ko­lem jeho genu se zatáčí dozadu (a.pericallosa) a po horní ploše corpus callosum probíhá dorzokaudálně až k sulcus parietooecipitalis
    • zásobuje svými rr. corticales kůru basální a mediální plochy frontálního laloku a mediální plochu temenního laloku, přes horní okraj hemisféry zasahují větve a.cerebri anterior také přiléhající část konvexní plochy
    • I - a.orbitalis, II – a.frontopolaris, III – a.pericallosa,IV – a.callosomarginalis,V – a.parietalis
    A. ophtalmica (AO)
  • a.ophtalmica (AO) odstupuje ze supraklinoidního úseku ACI (C2-3)
    • ev. z úseku  kavernózního
  • prochází dura mater a vstupuje do canalis opticus, kde běží laterálně, průměr AO ~ 1 mm
  • vydává celkem 12 větví
    • nejprve odstupuje a.centralis retinae (CRA), vstupuje do dolní porce n.opticus a dělí se na 2 horní a 2 dolní větve (zásobuje vnitřní 2/3 sítnice)    
    • poté kříží n.opticus a vydává další větve, např.
      • a.lacrimalis, supraorbitalis, a. dorsalis nasi, a. supratrochlearis
      • a.zygomatica, aa.ciliares post.
      • a.ethmoidalis ant. a post.
 
Intrakraniální tepny
Zadní cirkulace
  A.cerebri posterior (ACP)
  • vzniká rozdvojením AB a ve svém počátečním úseku vydává větve pro střední část mezencefala, podstatnou část thalamu a corpus geniculatum laterale
    • tyto větve mohou u 1/3 nemocných vycházet z pouze z jedné ACP a zásobovat, obě strany, a proto je někdy rozsáhlý mezencefalický infarkt při uzávěru jedné ACP
  • při uzávěru segmentu před a. communicans posteri­or (P1) dochází k infarzaci pedunculus cerebri, thala­mu, mediobazálních temporálních a okcipitálních la­loků
  • při uzávěru segmentu za odstupem a. commu­nicans posterior (P2) zůstávají pedunkly a talamus ušetřeny
   A.vertebralis (AV)
  • variantou normy je hypoplazie (častěji vpravo)
  • významné větve:
    • PICA (variantně může uni nebo bilaterálně odstupovat až z AB)
    • a.spinalis anterior a posterior
  • AS postižení je typicky v odstupu nebo naopak ve V4 úseku, disekce postihuje predilekčně  V3 úsek
   A.cerebelli inferior posterior (PICA)
  • většinou vychází z AV, odstup poměrně variabilní
    • může často jednostranně chybět, ev. může chybět zcela (2%)
    • může být přímým zakončením AV
    • může vycházet z AB (10%)
  • větve
    • perforátory v předním a laterálním segmentu
    • v supratonizilárním úseku větvě pro tonzilu a dolní vermis
   A.cerebelli inferior anterior (AICA)
  • odstupuje z dolní části AB a zásobuje horní část oblongáty a mozečku a bázi pontu
  • obvykle vydává a. auditiva interna
   A.cerebelli superior (SCA)
  • zásobuje
    • horní mozečkový pedunkl a vermis
    • horní část mozečkové hemisféry
    • dorzolaterální část mezencefala 
    • ncl. dentatus
   Willisův okruh
  • intrakraniálně jsou tepny navzájem spojeny různými anastomózami
  • Willisův okruh tvoří  obě ACP, ACoP, ACM a ACA a rostrálně nepárová ACoA
  • kompletní W.okruh je přítomen u < 30% pacientů
 
 
TOPlist